Medaile

zlaté
  • Krutá (zá)krůta 10 (2016)
  • Svíčky 10 (2013)
  • Palapeli 2 (2013)
  • Svíčky 7 (2010)
  • Sešlost (v Posázaví) (2010)
  • Lamí stezkou 2010
  • Tmou 8 (2006)
  • Lampa 3 (2005)
  • Osud 1 (2004)
stříbrné
  • NaPalmně2016
  • NaPalmně 2012
  • Palapeli 2012
  • Noc tapürů 5 (2011)
  • NaPALMně (2011)
  • Ostrovtip 2 (2011)
  • Krtčí norou 7 (2010)
  • Bedna 2009
  • EXIT 7 (2008)
  • Osud 2 (2005)
bronzové
  • Palapeli 2015
  • Per partes 2014
  • Ostrovtip 4 (2013)
  • Krutá (zá)krůta 6 (2012)
  • Krutá (zá)krůta 5 (2011)
  • Lamí stezkou 2008
  • Dnem 6 (2007)

Reportáže

Krutá (zá)krůta 4

Tým: Ivo Cicvárek, Petr Pospetz Pospíšil, Míla Votradovec, Hanka Stříbrná

sepsal: Ivo

Před dvěma lety proběhlo v Brně historicky první setkání organizátorů šifrovacích her, na které tehdy přišli i organizátoři druhého ročníku Kruté zákruty. Vlastně by se dalo říci ročníku prvního, neboť tehdy poprvé byla Krůta otevřená pro šifrovací veřejnost. Prohlíželi jsme si jejich šifry, z nichž podstatnou část by nevyřešil ani - dnes tak často vzývaný - opilý autista. Asi málokdo tipoval, že Krůta se během krátké doby vyšvihne mezi špičkové šifrovačky. A stalo se!

Už loni, když jsem si jen na webu prohlížel šifry a reakce týmů, říkal jsem si, že tuhle hru bych už za ztracený čas nepovažoval. A když se mi letos v diáři vylouplo volné okénko zrovna na sobotu, kdy Krůta probíhá, nevahal jsem a začal obvolávat spoluhráče. Bohužel nikdo nemohl. Většinou z rodinných důvodů. S Mílou jsme se náhodou srazili na brněnské "Pobedné" - byl na tom podobně. Když pak do týmu dotáhl kamarádku Hanku a mně se ozval Petr, jemuž odpadl koncert, byl tým kompletní.

Na startu Krůty zdravíme konkurenci - legrační je, že nakonec hraje třeba i kmenová Albertka Kačka, která na poslední chvíli i s Tomem Hanžlem vzdala účast na jiné akci. Naposledy jsme se viděli včera večer, když jsme luštili šifry z Bezvíčku. Včera spolu, dnes proti sobě.

Je odstartováno. Šest linek podivné notové osnovy, dvě pozice nožiček, to vše dává dohromady 26 různých zápisů not. Že by abeceda? Bohužel děláme při přepisu chybu, takže když nám s Mílou vychází cosi jako UNOHGH... necháváme toho. Provádíme naštěstí ještě frekvenčku, z níž ta abeceda opět čouhá, včetně jasně určeného způsobu čtení (odvozeno z neobsazených pozic pro W a X). A je to. Odcházíme relativně na čele.

Hodnocení šifry: 7/10

U následujícího Pentrisu neodhalujeme, k čemu jsou nám číslice. Správně sice usuzujeme, že by měly dávat návod na použití dílků, ale dřív, než stihneme rozluštit, jak, šifru lámeme "brutal force" metodou. Tedy já se na luštění prakticky nepodílel, využil jsem záchodků místního stadiónu a luštění prodlel v jiných místech.

Hodnocení šifry: 7/10

U hvězdárny jsme si ani nestačili sednout - tvar pavilónu A je pro Brňáky natolik důvěrně známá věc, že se o šifře nedá téměř mluvit. Aspoň je jasné, k čemu je oficiální mapa.

Hodnocení šifry: 5/10

Zato hned následující stanoviště nás potrápilo, poprvé nám čas doběhl až k nápovědě. Nejprve jsme si nevšimli toho, že dílky puzzle jsou pouze rotované a nikoliv proházené - což ovšem ve výsledku znamenalo ztrátu max. 5 minut. A pak jsme dlouze řešili, co s těmi střílejícími krůtami vlastně dělat. Hodně jsme se zabývali délkami střelby, zatímco prvotní pozorování - proč jsou "rohové dílky" i uprostřed, zůstalo opomenuto. Z nápovědy nejprve nejsme moudří, morseovku nikde nevidíme, až nám nakonec to secvaknutí zubů v puse se zuby na dílcích dojde. Doluštění je rychlé - už předtím jsme střelbu považovali za prvek, který mezi sebou "vyměňuje" informace mezi políčky (krůty dávají pořadí čtení a střelba místo, kde číst). Brát morse znaky z nerozstříhané a nerotované verze nám navíc připadá intuitivní.

Hodnocení šifry: 9/10

Čárový kód. Kde jsme? Na šifrovačce, v parku, na pětce, v Brně. Ano, i to Brno zaznělo, ale dlouho nám nedocházelo. Tedy mně by nedošlo asi nikdy, jako analytický typ jsem se soustřeďoval na přehledné vypsání všech frekvencí znaků, odhadl jsem typ šifry na substituci, ale dál bych s tím nehnul. Pospetzovi naštěstí logo Brna blesklo hlavou.

Hodnocení šifry: 8/10

Na další stanoviště k Anthroposu se přesunujeme zároveň s Pralinkami - v trávě a na lavičkách už tam sedí i Sudoku 2x2 a Plyšový radiátor (tedy Tom a Kačkou). Chvíli interpretujeme nápovědu jako nutnost hledat ve větách drahé kovy (zlato, stříbro, měď), dokonce tam tyto indicie občas nacházíme (ARGENTinské tango apod.), ale nakonec si všímáme, že se ve větách opakují jiné 3 struktury: goniometrické funkce. Převádíme na písmena, jsme pouze trochu znejistěni tím, zda jsme někde neměli dostat mapu s turistickými značkami. Neměli. Docela dobrý fór, nechat týmy jít někam bez jasného cíle v mapě:)

Hodnocení šifry: 8/10

Už na hře jsme správně odhadoval, že tuhle šifru vyzvedáváme na 2.-3. pozici, bohužel se nám od téhle chvíle trochu přestává dařit. Kalendář sice poznáváme ve změti znaků okamžitě, zabýváme se však hlavně myšlenkou, že když systém neodpovídá iniciálám křestních jmen svátků, je nutné najít jiný systém, na jehož základě doplníme chybějící písmena. Protože šifra zjevně nemá žádnou vazbu na jména v kalendáři, ani si je nevypisujeme. A jsme dost v pytli - časem totiž nacházíme mezi písmenky transponované názvy měsíců (např. listopad, proinec) i ročních období - tyto transponované prvky vytváří jasně ohraničkené oblasti. Nikam to ale nevede. Nakonec ze zoufalství vypisujeme křestní jména lidí, kteří by měli svátky v ony "chybějící" dny - a dolušťujeme prakticky do minuty. Šifra se nám ale příliš nelíbí, je tvarově trojská. Proč se pracovalo se jmény, ke kterým základní (písmenkový) tvar šifry vůbec neodkazoval, naopak od něj odrazoval, prostě příliš nechápu. Imho skrytě trojská šifra, ale koneckonců jedna taková by na správné šifrovačce být mohla:)

Hodnocení: 5/10

Vzhůru na Myslivnu, je zajímavé, jak se člověku vzhledem ke krátkým dosavadním přesunům změnila měřítka. Výstup, který by na TMOU patřil spíš k odpočinkovým, nám bere dech. A dech nám na chvíli bere i šifra Báň - tedy poté, co ji vůbec Pospetz našel - jako zkušený hráč měl zábrany vlézt do polorozbořeného cizího objektu. Všímáme si nápisu dvě na osmou, ale interpretujeme systém zanků jako rovnice o šesti neznámých (resp. otočené V chápeme jako dvě na nultou, tj. 1). Hanka jako matematik počítá matici, Pospetz to jistí stažením softwaru na mobil. Vychází zběsilé zlomky, jeden navíc záporný. Tak v tomhle to nebude. Vzápětí přichází klíčové pozorování o shodném počtu vstupů a výstupů každého řádku a myšlenka chápat písmena jako směšovače a děliče je tu. Doluštění je pak jen otázkou pečlivosti. Nádherná šifra.

Hodnocení: 10/10

Rána přichází hned vzápětí. Pospetz, jakožto hudebník z povolání, byl odvolán na neplánovaný záskok do HAdivadla. Jsme jen tři, navíc trochu zaskočení nečekanou situací. Petr byl dnes evidentně nejsilnější hráč, kterému styl šifer seděl a bez něj bychom dnes na relativním čele závodu (vždyť Plyšový radiátor má na nás náskok zhruba 15 minut) byli těžko. No nic. Moříme se s tramvajovou šifrou - systémově ji chápeme buď jako grafiku (průjezdy linek) nebo jako substituci (černé skříňky, až pochopíme systém, dopočítáme neobsazené výstupy na krajích). Správná byla myšlenka na grafiku, bohužel nápověda nás sice nakopla na Brailla, ale snažili jsme se puntíky napasovat právě na model černých skříněk. Druhou hodinu luštění jsme vpodstatě "proxorovali". První dead je tu. Usnuli jsme na vavřínech. Za nahlas pronesený postřeh, že do cíle se dostaneme v nejhorším případě i driftem na deadlinech, nás šifrovací pánbůh potrestal.

Hodnocení šifry: 10/10

Poslední šifra. Chceme jí dát do deseti minut. A nedaří se. Velmi rychle máme hadovitá Tčka ve slovech představovaných obrázky. A pak nic. Nějaké stegano v tom tušíme, ale soustřeďujeme se na samotná slova. Časem nás ještě více svedla na zcestí nápověda - až do ní jsme se zabývali hlavně písmeny T, pak (nápověda závorkovala dvě písmena: TE) jsme se zabývali i opakujícími se strukturami STR, TR apod. Snažili jsme se např. vyškrtávat písmena, která se v následujících slovech vyskytovala na diagonále, slova pak zhušťovat a znovu a znovu, dokud lze něco vyškrtat. Zmar. Chvílemi pracujeme i se zbytkem textu (proč by tam jinak byl?), mám podtržená T v jiných slovech, bohužel jen asi deset, zbytek jsem přehlédl. Zhruba v době, kdy už máme nárok na dead nám dochází, že kdyby těch slov bylo 13, mohli bychom aplikovat obrázková Tčková slova jako vzor pro ta skrytá v textu. A fakt, je jich tam 13, poslední záludně schované v nadpisu.

Hodnocení šifry: 7/10

Hanka naštěstí takticky během zákysu na 10 přeložila všechna data k krutého kalendáře, nevšimla si pouze, že tvoří zprávu. V hospodě jsme proto trochu zaskočeni otázkou orgů, kde ji máme. Co jako? Aha. Rychle přečíst text. Vyrobit krůtu ze 3 materiálů je pro mě jako bývalého výtvarkáře otázkou asi 3 minut. Euroobal vycpu papírem (škoda, měl jsem do břicha použít symbolicky šifry), párátka ze stolu, kus alobalu od svačiny, vršek od černé propisky jako buřinka. Je to krůta výrazně postmoderní, ale naše. A naše je i osmé místo. Ten propad na posledních dvou šifrách byl zkrátka výrazný. Přesto jsme spokojení - dojít letošní Krůtu nebylo vůbec snadné a samozřejmé.

Jak už jsem napsal na začátku, kvalita letošní Kruté zákruty byla neočekávaná. Žádné vysloveně slabé či zhulené nápady, naopak sbírka vyvážených a dramaturgicky skvěle zařazených šifer. Dobrá volba trasy vzhledem k délce hry. Prostě samá plus, kterými Krůta udělala dojem i na náročné šifrovací labužníky.

Hu, zase hozená rukavice mému letošnímu zapojení do týmu TMOU. Ostatně i Tom Hanžl to tak cítí:)

Jen váhám, zda o tom takhle otevřeně psát - aby nebyl časem na Krůtu až moc velký nával:) Tak za rok...

Hodnocení celé hry: 10/10


Zpět