Reportáže

Krutá (zá)krůta 5

Složení týmu: Míla, Kačka, Honza, Tom

Umístění: Skončili jsme na 3. místě.


Reportáž:

Potká Krůta Alberty a povídá: „Vy vypadáte, jako byste šli na P/porážku…“

Na Krůtu jsem se těšil už od konce loňského ročníku. Je totiž jiná, a to skoro ve všem. 10 šifer se může zdát málo, ale jejich obtížnost vše vynahradí. Navíc má dost specifickou atmosféru a končí vždy v nějaké příjemné hospůdce :-) Složit tým bylo letos až podezřele jednoduché – domluvili jsme se snad už někdy v únoru. Ivo Cicvárek nám tvrdil že vyhrajeme – doufal jsem v to taky, ale nahlas jsem to neříkal.

1) Obličeje 9:10

Na start přicházím poslední (ale v limitu), necháváme se vyfotit a až do začátku celkem nezávazně plkáme. Po gongu rozlepujeme a koukáme na pozitivní a negativní orgy. V rychlosti vyzkoušíme brailla, ale záhy nás napadne, že všechna jména orgů jsou na čtyři písmena, takže je postupně spočteme a vyrážíme do Lužánek. Na rozdíl od zbytku týmu se mi šifra líbí, ale uznávám, že správně řešení je (oproti té spoustě dalších možností) hezčí jen o malý kousek.

2) Mapa 9:41

Druhou šifru vyzvedáváme jako první (v parku byli před námi Monte Negro Kvasari, ale šli delší cestou), sedáme na lavičku a začínáme zjišťovat, co všechno mapa není. Že to není orienťák po Lužánkách víme hned, ale docela dlouho se držíme myšlenky na mapu nějaké části města s vyznačenou MHD či železnicí. Všímáme si, že se tam dají najít různá kódování (zvlášť semafor a braille z toho přímo čišely), ale pořád nevíme, které znaky si vybrat ke čtení. Pomůže nám až help (ještěže Dejw nebyl až tak Krutý a přisel nám opravit tel. číslo, které jsme měli špatně opsané), zato bleskově. Tom okamžitě přikládá lem fólie a vyrážíme k divadlu.

3) Přehršle znaků 10:58

Podle statistik jsme tu opět první, ale když jsme přišli, NaPaLM už tu seděl. Kódovaný obrázek dáváme Kačce, luštila to prý ještě ráno. Abychom měli co dělat, spočítame si řádky s výsledkem 26(!sic) a celou dobu Kačku přesvědčujeme, že jí to nemůže vyjít. Naštěstí se nenechá zmást a my se aspoň nenudíme. Na konci si to přepočítáme znovu a už jsme spokojeni všichni. Vyjde krásná Kozí 5 a jakési přesýpací hodiny, ve kterých si přečteme, že slouží jen k oddělení písmen. Tak fajn, jdeme.

Na Kozí nám padá brada – stejné tvary vidíme i na domě! Opisujeme si z něj sekvence a mizíme luštit někam dál. Zatím jsme tu sami, ale konkurence brzy přichází. Začíname srovnávat písmena z domu s tím, co máme na papíře (že i tam písmena odpovídají bázím DNA jsme si všimli už dřív), ale jejich počet nám v jednom řádku nesedí, raději ho odběhnu ověřit a opravit. Rádi bychom nějak zkoumali to, co se shoduje i na domě i na papíře, ale ono nic takového neexistuje. Až potom Toma napadne, že se k sobě pojí vždy T-A a G-C, takže si ty můstky mezi barák a zadaní zapíšeme. V nich už je poznat binárka. Uff, to byl teda nářez…

4) Proužek 12:23

Máme trochu problém s nalezením zadání, nakonec ho musíme vylovit z koše, kam ho sklidili aktivní uklízeči (ocitlo se tam ještě jednou, ale to už jsme to vysvětlili). Že půjde o morseovku je jasné, bohužel jako první zkoušíme trochu jiný způsob zápisu. Než ho předěláme a přečteme řešení, NaPaLM a Topení nám utíkají.

5) Obrázky 13:00

Další stanoviště tour po Brněnských záchodcích nás zase docela zdrží. Pojmenováváme obrázky a všímáme si jejich rozdělení do sloupců. Hledáme nějaké změny v pojmenovávání tak, aby odpovídali nákresům v hlavičce (např. souhláska se změní na samohlásku). Město v mottu nás navádí na rody či vzory, obrázky jsou v jednotném a množném čísle – snažíme se najít ještě nějaké gramatické vlastnosti. Pořád to nikam nevede, až Kačka snad spíš z legrace mluví o záměně bodláky/Bidláky. Ale vidíme, že existuje i bradka/Branka a je to doma. Zajímalo by mě, jak to luštil nějaký nebrněnský tým…

6) Bludiště 14:01

Bludiště vypadají pěkně škaredě, motto ještě hůř. Motivující je, že tu ještě sedí Topení. Asi třičtvrtě hodiny se motáme mezi překreslováním bludišť přes sebe a různými interpretacemi motta, dojde i na myšlenku 3D vícepatrového bludiště. Poté se rozhodneme nevěrné ženy zazdívat a ještě chvilku diskutujeme, jestli je cihla 1:4 nebo 1:8. Nápovědu posíláme jen tak pro formu, v té chvíli už víme, že cihličky dokreslujeme správně. Přemýšlíme o následném překryvu a vybírání společných cihel, Kačka si ale naštěstí už v průběhu kreslení všimne písmen (byť nejdřív těch, která tam vůbec nejsou). Topení necháváme za sebou a poprvé jdeme na Porážku.

7) Švédská 15:25

Dohnali jsme NaPaLM, chce to zabrat a vrátit se na čelo. Ze začátku to na nic extra nevypadá – doplníme Romea, rusa a nůž a končíme. Co dál? Neznáme legendu skoro ničeho ani délku hledaných slov. Když někdo navrhuje doplnit před romea alfu, docela se tomu smějeme. Tom mluví o nějakém gamma noži a ta dvě řecká písmena už jsou trochu podezřelá. Neexistuje třeba nějaká beta force? Ne, ale delta ano… Doplňujeme způsobem, že si k zadanému slovu přečteme všechna písmena alfabety a čekáme, kdy nám to sepne. Na tajenku toho máme dost, zbytek si doluštíme pro radost cestou. Konečně se k té kapli podívám, jezdil jsem kolem ní pár let, ale takhle blízko jsem u ní ještě nebyl. Dokonce se svezeme jednu zastávku autobusem. A co je hlavní – NaPaLM necháváme za sebou.

8) Veni, vidi, vici 16:05

První (a jediná) průchodovka. Ze všeho nejdřív si všímáme různých pohlaví v týmech, pak už zkoušíme číst všechna písmena, co jsou v obličejích. Text nic moc, ale končí -ova, takže je to dobrá cesta. Zpřesníme čtení na pouze jedno a mizíme. Za námi zůstáva nula.

9) Souhvězdí 16:23

Jsme první, komu vrba vyšeptá své tajemství. Ačkoli nám tahle šifra zabrala nejvíc času, není skoro o čem psát – v čase obdržení nápovědy jsme na tom vlastně dost podobně jako na začátku. Máme dopsaná písmena na souhvězdí a zaznamenaná shodná šrafování. Tom si všímá, že když se vezmou písmena z vyšrafovaných „hvězd“ dávají existující chemické prvky, což je sice fajn, ale že by nám to něco řeklo, to ne (stále si myslím, že vzhledem k počtu chem. prvků by spíš bylo s podivem, kdyby v kombinaci 2x 7 písmen nevznikly). Aspoň má Kačka čas doluštit závěrečný úkol a ve chvílích volna můžeme vymýšlet vtip (k vidění v podtitulku). Nápověda nám pomůže částečně – ukáže směr, bohužel i v něm si pořád nejsem jistí co dělat. Pořád nevíme jak interpretovat, že pravá a levá nejdou přes sebe. Přikládat zadání na chlýftýmý pomůcku nikoho nenapadne, až těsně před časem na dead SMS (a hlavně potom, co jsme viděli se zvednout Pralinky) přijde Kačka s pozorováním, že vyšrafované písmeno z pravé strany vytváří prvky se všemi písmeny ze slova se stejným šrafem na straně levé. Sice je tahle myšlenka z hlediska principu ještě neúplná, ale nám pomohla šifru prolomit. Nevíme, jestli Pralinky vyluštili, běžíme!

K téhle šifře mám největší výhrady – samo přikládání kruhů na tabulku mi přijde poněkud nešťastné. Kromě ne úplně zřejmé informace, že bez nejnovějších tabulek nepůjde hru dokončit (promiň Pájo, pořád si myslím, že to nebylo zadáno jednoznačně) mi ještě vadí, že se musí použít právě jedna konkrétní periodická tabulka. Tabulka sama o sobě je totiž pomůckou a tady najednou dostává druhou funkci, která neplyne z její role, ale z jednoho jejího konkrétního výtisku (až teď při psaní mě napadlo, že i chlýftýmácké pomůcky mají dvě velikosti a zajímalo by mě, jestli bylo zadání funkční s oběma). Negativním bonusem jsou pak malé tečky, které jsme si s Honzou soukromě pojmenovali jako šum s přidanou hodnotou. K řešení nejsou vůbec potřeba a když přiložím zadání na tabulku, informace o tom, že další prvky začínající stejným písmenem nepoužiji, mi už k ničemu není.

10) Autobus 18:37

Máme docela problém s dohledáním, až takový, že musíme volat orgům. Pod břečťan jsem se dívali, ale asi nějak ledabyle. Se zadáním odcházíme dál k dětské nemocnici, pod stříškou u Komerční banky jsme schovaní před deštěm. Vidíme obrázek autobusu (kdyby to tam nebylo napsané, mohlo to být leccos, já tipoval mravenečníka), motto, které nás navádí na dvě devítky, a řadu malých písmen. Úplně první nápad vede na MHD – poblíž je zastávka, kde jezdí šaliny 9 a 11, které mají z části shodnou trasu. Zkoušíme různé posuny (ta písmena si o ně svou hnusností docela říkají) podle zastávek, ale nic nevychází. Já se pro jistotu proběhnu podívat na výlukový řád autobusu X9 (volant jako kříž vidíme od začátku). Našel jsem akorát NaPaLM mizicí směrem k Lesné. Někdy zkraje si také říkáme, že dvě devítky by mohly vést na polský kříž (možná padl i ten mobil), Tom do jeho výstupu přepisuje písmena, nic z toho ale nevykouklo. Nápověda nás dost rozesměje – nejčastější větou je „Co to má sakra bejt?!“ Vytoč nám asociuje telefon, ale zase nevíme, jak toho využít (mobil v mravenečníkovi, vlastně autobusu, nikdo z nás nepoznal). Chvíli nás taky mate, že 48 odpovídá druhým dvěm písmenům v textu, ale proč by o bylo +?? Až asi po půl hodině někdo navrhuje, že by +48 mohla být předvolba Polska. Google říká, že ano, a tak Tom už jen přečte to, co má od začátku v bloku. Nejdřív nám tedy konec vyjde nějak divně, takže ho vezmeme jako číslo z mobilních kláves, ale na Merhautově 32 najdeme akorát Ústřední topení. Opravujeme na CX a už víme, proč jel NaPaLM šalinou. Nám ujela, takže musíme pěšky.

Cíl 20:37

Vtip máme připravený dopředu, jen najednou dostal trochu jiný rozměr. Nakonec třetí místo, při té bídě ještě dobré. Přizdisráči nás předběhli právě o tu ujetou šalinu :-) Dostáváme krásný diplom a poprvé za hru dělíme tým – někteří jedou domů, někteří večeří a diskutují se soupeři. Dočkáme se ještě příchodu Ústředního topení a vysvětlení pár detailů od orgů. Narozdíl od loňského roku už afterparty nějak nezvládáme a tak kolem jedenácté vyrážíme domů taky.

Krůta rozhodně není jednoduchá a obyčejná hra. Má svůj styl, kterému je věrná a díky kterému se na ní vždy těším. Šifry jsou z větší částí spíš nápadové, a takové jsou vždy zrádné. K řešení nevedla ani tak analýza, jako spíš brainstorming toho, co by mohli jednotlivé drobné hinty znamenat. Při přímém srovnání s loňským ročníkem dopadá ten letošní malinko hůř – loni mi přišly trošku hezčí šifry a o hodně hezčí trasa (to je pro mě jediné negativum – fakt se mi nelíbila, nebylo na ní nic zajímavého, druhá půlka vedla opravdu nepěknými částmi). Buď jako buď, Krůta je prostě jiná a mě se její jinakost líbí. Za rok na luštěnou.

Míla

Zpět