Reportáže

iNula 2011

O Mílových nejzhulenějších nápadech a o tom, jak si kromě Alberta zahrál konečně taky Stallone

Vytáhnout Alberty na iNulu nebyl od Míly nijak zhulenej nápad. Ani start hry v mý domovský Líšni nebylo ještě nic zhulenýho. Trasa po místech, který neexistují, už jistej šmrnc rauše měla, ale to nejzhulenější přišlo při luštění.

1. START – Mariánské údolí (17:30 - 18:44)

Rozstřelová šifra nás bavila. 6 úkolů, za ně nafasujeme 6 indicií. Neomylně jsem se vrhla na ten, který vypadal nejzábavněji (pozdějc bysme asi řekli nejzhuleněji) – poskládat smysluplnou větu o max 11 slovech, ve které se budou vyskytovat všechny písmenka abecedy popořadě. Věta, co jsme splácli s Honzou, byla všechno jen ne smysluplná, ale zjevně stačila smysluplnost syntaktická:
http://www.inula.ic.cz/sifry.php?rocnik=5&style=black
Mezi tím tým vybojoval další 3 úkoly a jeden dáváme společně. 6. úkol už zavřel, takže nám musí k vyluštění stačit 5 papírků ze 6. Stačilo – jsme první!

2. PARK KLICPEROVA (19:02 - 19:20)

Máme štěstí, bus jede za 5 minut. To stíhají ještě asi 2 další týmy. Probíhá usilovná strategie, kde vystoupit. Nakonec vítězí klasika – pěšky z náměstí.
Grafika spojování písmenek je pěkná kolektivní rychlovka. Za 10 minut není co řešit. Teda kromě toho, že vo žádným amfiteátru na Konrádové fakt netuším, a proč se ta šifra proboha jmenuje Weinberg?
Záhada Weinbergu nám docvakne za chvíli - heslo pro nápovědu se šifrou nijak nesouvisí. S amfíkem je to slabší. Na Konrádové kde nic tu nic, jen dětský hřiště, který by se při veeeliké fantazii (teda zhulenosti) dalo nazvat amfiteátrem. Akorát jsme tady trochu předběhli orgy. Do 5 minut vše OK. A tady to přišlo.

3. AMFITEÁTR KONRÁDOVA (19:30 - 22:05)

Šifra č. 3 se škrtlou trojkou a z písmenek, co jsou v morseovce trojznakový. Pocaď dobře. Písmena tvoří dvojice, který jsou v morseovce inverzní. To je sice taky pravda, ale už trefa vedle, co nás značně zdržela. K naší nelibosti to tady pomalu houstne dalšíma týmama. Mezi nima korzují pařani z nedaleký putyky nejtěžšího kalibru (jak jsme zrekognoskovali při návštěvě WC) a Mílu chytají nostalgický vzpomínky s touhle putykou spojený. A pak pronese poprvý památnou větu: „Mám ten úplně nejzhulenější nápad!“. Ten nápad byl škrtnout trojku v morseovce. Tedy tři tečky a dvě čárky. Bylo to zhuleně dobře!

4. MAJÁK ZIKOVA (22:27 - 23:20)

Tahle hra mi otvírá nový obzory – nejen že máme v Líšni amfiteátr, ale teď ještě k tomu maják... No, fajn, takovej bezvýznamnej likusákovej bar.
Výměnu barev pochytáme celkem hned, i přes diskuse, jakej odstín modré má IBM a jako moc fialová je Milka. Pavel pak vnese zásadní myšlenku vyměnit i barevný čísla a ti, co jim mozek tenhle proces zpracovává automaticky, rovnou čtou zprávu. Mý ambice vyvrcholily na funkci písařky. KAVKY/STOLY/JEDENACTSET/METRU/MINUS/TRICET/DEG. Kavky jsou takovej lán lebedy, že to tam moc nevidím na nějaký stoly, ale fajn. Tak moc jsme chtěli, aby nám azimut vyšel na nápis Kavky, až nám tam vyšel. A to byl fatal error, co nás stál hodinu času. Protože Kavky jsou velký a nemusí tam být nutně stoly, když daleko zajímavější jsou štoly. To už je jasný, že štoly asi nebudou na louce plevele, ale někde blíž k lomu. Přesto jsme se stihli ztrapnit telefonátem orgům, že jako tady na těch Kavkách bloudíme a nic nenacházíme.

5. KAVKY ŠTOLY (0:28 - 0:48)

Vyvrcholení procházky „poznej svůj kraj“. Štoly pod lomem Hády fakt neznám!
Nabídku alkoholu z rukou orgů (burčák) přijímá část týmu, co si věří, že neusne. Když vidíme šifru, chvíli zvažujeme, jestli ten alkohol v krvi nebude podmínkou k luštění nutnou. U vchodu do štoly svítí světýlka, ale to je taky všechno. Prostě svítí. No ale máme to sklíčko, co jsme fásli na startu. To by se mohlo hodit. A taky hodí. Brail, co se objeví v odrazu (některý světýlka v odraženým obraze nesvítí), je super efekt! A že se to Mílovi s Honzou povedlo poslepu přepsat bez chyby napoprvý, je super výkon. Frčíme dál.

6. HŘIŠTĚ JARNÍ (1:32 - 2:58)

No tak o tomhle bych se radši moc nešířila. Udělali jsme si z průchodovky zásek. Hodinu a půl klepat kosu na abecední substituci... Pomohlo, až když jsem tým nahnala do lesa, kde bylo sice humus křoví a bordel, ale asi o 5 stupňů teplejc než na ulici. Tu Míla prozřel a zasubstituoval poměrně primitivním způsobem. Kdyby tady byla zeď, rozmlátil by ji hlavou, páč tahle šifra prý byla letos na Matrixu.
Žene nás to na lávku u Vinohrad, což je buď 300 m do kopce tímhle fakt hustým lesem a nebo asi 2 kiláky dokola. Prasení chvíli zvažujem, ale drsná sekce Honza + já je přehlasována rozumnou sekcí zbytku týmu. Asi to bylo fakt rozumný, ten obchvat zas tak nebolel a ještě mi objevil tajnou objížďku dopravních kolon.

7. LÁVKA ŽAROŠICKÁ (3:20 - 5:12)

Usilovnou a poctivou prací k zaslouženým výsledkům. Od začátku jsme šli správným směrem a výsledek byl jen otázkou času a trpělivosti. Takže najít stejný fleky, označit si je nějak rozumně (barevné symboly), pak to přepsat do ještě rozumnější formy (čísla) a z toho už se dalo luštit. Rychlejší způsob by asi dal jen bystrozrakej, kterej by byl schopnej rovnou uvidět, že na začátku je sekvence 26 různých fleků a pak se kousky tý sekvence opakují. Pracná šifra, ale tím lepším způsobem, kdy je jasný, co dělat.

8. MOST MAR. KUNCOVÉ (5:40 - 6:00)

Zde bych náš výkon pro změnu vyzdvihla, protože zatímco jiný týmy tady braly hromadně nápovědy a záchrany, my to dali stylem přišel jsem, viděl jsem, vyluštil jsem. Protože co taky jinýho dělat s papírem, když je modrej (zatímco ostatní šifry byly žlutý), písmo je na něm do vlnovky a u orgů je várnice s čajem. K namáčení volíme čaj s rumem, co kdyby záleželo na chemický reakci :-) Sice nezáleželo, ale měli jsme to pojištěný. Hurá zpět do čelního pelotonu.

9. FARSKÉ GYMNÁZIUM (6:15 - cca 9:30)

Slávy jsme si neužili dlouho. Tady nepřicházel naprosto žádnej nápad, ani ten nejzhulenější. Po dvou hodinách kapitulujeme a náš dosud čistý štít špiníme první skvrnou nápovědy. Je potřeba si přiznat, že taktičtější by bylo vzít tu nápovědu o hodinu dřív. S nápovědou to doluštíme vyloženě na sílu, uděláme teda tabulku ze slov, orotujeme je dle instrukcí šipek, a hrubě vyčumíme Čertovu rokli. Co s tím ale měl společnýho Hus (potažmo diakritika), to dosud netušíme. Tato šifra byla, nebojme se to říci otevřeně, dost neelegantní.

10. ČERTOVA ROKLE (cca 9:45 - 10:45)

Jsme v těžké časové krizi, na 5 šifer nám zbývají 3 hodiny. První opatření je samozřejmě běh. Běžíme na zastávku busu, ten naštěstí jede, takže oddech, pak běh do Čertovy rokle a taktická porada. Když vidíme, že 10. je multina, vážně zvažujeme vzít rovnou záchranu a celou 10. přeskočit. A pak bysme mohli taky překočit 11. a 12. a běžet a běžet až do cíle, žejo. Kdo že to vlastně hraje? Albert nebo Stallone? Přikláníme se zpět Albertovi – nejsme na běžeckých závodech, chceme si zahrát. Takže sbíráme kusy 10., naštěstí je to po cestě směrem na Haškovu. Ale Stalloneho jsme nevykopli, přes celou Lesnou běžíme. Překvapuje mě mý tělo, jak mu to běhá. Že by ty dva kiláky denně, co ujedu na kole na oběd? :-)
Na Haškové u Billy skládáme dohromady řešení. Spěcháme, takže pečlivost nula. Zase je přání otcem myšlenky – nějak se nám zdá, že by tam mohlo být slovo, co má dvě stejný písmena za sebou a to by mohla být Loosova. Takže ji tam najdeme a jsme takový paka, že tam běžíme. Samože je tam prd. Bereme záchranu. Další hodina v čudu.

11. SOBĚŠICE ROZVODNA (11:10 - konec)

Strávíme 45 minut poctivý snahy o složení skládačky. Ve 12:00 přichází SMS od Ivoše: TAK CO? Tak nic. Hra končí. Otvíráme obálku pro nuly. Cíl je v tuto chvíli tak daleko, že na něj bez sentimentu rezignujeme. Být doma v jednu po poledni má taky něco do sebe. Škoda jen, že výsledky a šifry nejsou obratem na netu, v tuto chvíli mi trochu chybí zpětná vazba (která by asi v cíli byla).

ZÁVĚREČNÝ KECY

Kdybych měla hodnotit náš výkon, řekla bych, že větší rezervy než v luštění jsme měli v taktice, která je ale u iNuly dost komplikovaná. Možnou strategii přeskakovat ke konci hry šifry trochu narušuje fakt, že k vyluštění 11. bylo potřeba znát místo z 10., což zase taktiku přeskakování šifer vylučuje. Tak nevím.

Moc mě potěšily šifry "na efekt". Světelnej brail byl geniální a výbornej byl i namáčecí papír: perfektně zmáknutá technologie (skrytý písmo opravdu nebylo bez namočení vidět) + fakt, že takovou věc už by dneska na šifrovačce málokdo čekal, udělal z téhle hříčky slušnou výzvu. Jen tak dál!

Nakonec skládám díky všem zúčastněným za pěknou hru a taky chválím luxusní počasí. Kdy se mi zase poštěstí jít na šifrovačku v polobotkách a bez deštníku?

Sepsala Lucka
tentokrát zcela bez vlivu

PS: a tady je trasa podle Mílovy GPS:
http://kapitan.bespin.cz/~miiila/trasy/inula_2011.html

Zpět