Reportáže

Tmou 13

Tmou 13 co končí na 12

Složení týmu klasika (Honza, Radek, Robert, Kačka, Lucka), ambice klasika (dojít či vyhrát - jak kdo :-)). Moje speciální předsevzetí: letos žádnej 12hodinovej bivak!

START 17:00 - 18:05

Najít v tlačce u Vaňkovky svý 4 týmový kámoše není nijak easy. Zvlášť když je tu plno jiných kámošů z jiných týmů :-) Ale do 16:55 to zmákneme.
Po tradičním zahájení hymnou probíhá happening farmy zvířat, na dvě přehrátí nahrávky máme víceméně všechny kuňk, tuč a bůů v textu doplněný. S jistotou buldozeru se prokousáváme k první půlce tajenky, za niž považujeme Tyršův sad. Ale pak si uvědomujeme, že jsme nepoužili všechny hinty od Maštěných ředkviček. Tj. nesestavili jsme žádnej graf na základě chlýftýmáckých pomůcek. Tak to napravujem, leze z toho náměstí Svobody, čímž považujeme věc za vyřešenou.
Radek zajíždí na Tyršův sad a zbytek týmu frčí na Svoboďák. Tam skutečně fasujeme půlku 2.šifry.
Radek volá z Tyršových sadů, že to tam moc nevypadá. Zasedáme teda znovu nad šifru a hledání "mezi ovcemi" pojmeme nově - nehledáme od medvěda, co se nachází v textu přesně uprostřed mezi ovcemi, ale místa v textu u ovcí vyhledáme v mapě, spojíme a kdepak máme střed? Na Římským náměstí. Bingo. Přivoláváme Radka a jdem na dvojku. Tu šifru, samože.


ŠIFRA 2 - ZRCADÝLKA 18:30 - 22:45

Tak teda zásek na dvojce jsme fakt nečekali. Vystřihnout čerchovaný útvary, vztyčit je a posvítit přes ně do "zrcadel" nás napadlo provést asi po 20 minutách, ale světelný efekty byly natolik vágní a nepřesvědčivý ("dělá to akorát takový prdele"), že jsme vyhodnotili, že taková hloupost na Tmou nebude. To musí být něco mnohem exaktnějšího! Takže jsme podle hintů Ředkviček rýsovali a čuměli a odráželi a nic.
Návrh na obyč hospodu neprošel přes Křehkou Kačku, která se odmítla vystavit jedinýmu mikrogramu nikotinu, takže řešení bylo vystavit se všichni mnoha dekagramům McDonaldovskýho žrádla. Dekadentní pytlíková kultura stolování nás nijak neinspirovala, i když se tady hambáčema cpe solidní zastoupení luštitelský elity. Po dvou hoďkách zase vypadnem, s šifrou o nic dál než před tím.
Větráme mozky procházkou k Jakubovi a teprve teď, s půlhodinovým zpožděním, se k nám dostává info, že v mobilu máme SMS s nápovědou: Vystřihnout, vztyčit, posvítit. No nedožralo by vás to?
Takže opět prdelový světelný efekty, z nichž Kačka hrubou silou, když to tak teda má být, vyčumí "Česká 3".
Tohle teda žádná šifrová hitparáda nebyla. Hrnem dál, ať si spravíme chuť.


ŠIFRA 3 - KRYT POD ŠPILASEM A KAŇKA 23:00 - 23:15

Spravení chuti se dostavilo nečekaně brzo. Tmou má pronajatej atmovovej kryt pod Špilasem! Tomu teda říkám exkurze. Hned zkraje zapadnem s Kač na atomovej záchod, páč tenhle zážitek si teda nechci nechat ujít. Zbytek krytu je v tajemný tmě, osvětlenej jen chemickýma světlama. Na Roba je to tajemný až moc, chce si prohlídnout zajímavý místa, a tak aspoň cvaknul pár snímečků s bleskem. Rozměry krytu jsou fakt solidní. Už chápu, proč orgové udělali výjimku a dali nápovědu ke dvojce. Bylo by škoda, kdyby o to tolik týmů přišlo.
Po exkurzi alias stezce odvahy vypadneme druhým vchodem a sednem na luštění. Kač to teda celý schramstla pro sebe, ale bylo to rychle, takže gut. Akorát na rozjezd, páč na Lazaretní je to pěšky teda ukrut daleko.


ŠIFRA 4 - "LEDNIČKA" 23:40 - 0:10

Na rozjezdu se nám podařilo nacpat do busu, což ne všichni měli takový štěstí včetně dost zaskočených civilistů.
U kostela na Lazaretní fásnem šifru, které pracovně říkáme lednička. Jak čtu reakce po hře, ne každýho napadlo, že je to lednička. My akorát trochu řešili, jestli existuje jednohvězdičkovej mrazák, a že si lidi dávaj na ledničku magnetky, je přece jasný.
Šifra tak padla bez odporu jako pěkná kolektivka pod převážně Honzovým ideologickým vedením.
Vypadá to, že jsme tady vzali pěkných pár desítek týmů. Nojo, Albertí klasika. Zdrbat začátek a pak to celou hru dohánět.


ŠIFRA 5 - SUDOKU 0:30 - 1:00

Do Husovic hrnem podél řeky, je to příjemná (a určo i bezpečnější) prochajda, až koukám, jaká je to tudy zkratka.
Po vyplnění křížovky a omrknutí počtu písmen je sudoku jasný. Jojo, ještě že už ho od Svíček umím taky :-) Takže šup šup, malej interní sudoku závodek.
Pak nastal okamžik, kterej považuju za zajímavý zmínit. Já i Radek si začínáme přepisovat výslednou tabulku zvlášť na papír. Jenže ouha - luštění dál pokračuje v zadání šifry! Poučení: Není vždycky dobrý odkládat zadání a něco si šušlit na čtverečkovým papíře. Dovedu si představit, že takhle se dá vyrobit i zásek.
Ale my tu berem další týmy.


ŠIFRA 6 - TRIČKA 1:15 - 1:45

Radek se tu přiblížil ke svýmu rodišti, a tak nás vede zkušeně tajnýma zkratkama. Kopec je teda brutální. Teda spíš to bude tou brutální rychlostí výstupu :-)

Tričková šifra šla hned, i když se sportama pomohl strejda Google, páč nikdo nejsme experti na počty hráčů curlingu, dokonce ani basketu. Technologii třikrát zdar. Předbíhací tempo pokračuje.

Přesun na 7 vedl Radek ještě tajmnějšíma zkratkama - přes tzv. Písečnou, co si vůbec nezadá se Stínadlama. Je bomba, jak na šifrovačkách člověk pořád objevuje v Brně magický místa, kde nikdy nebyl.


ŠIFRA 7 - MATIČKY 2:10 - 5:35

Hodně dlouho nevypadala na nejdrsnější šifru hry a hodně dlouho nás i bavila. Těch informací a souvislostí, co se v obvodu obrázku matky dalo najít! A jak to pěkně sedělo s reálnýma matičkama! A pasovalo do pravítka! No krása, uživali jsme si to objevování.
Když uplynula jedna hodina a pak druhá a my se pořád motali kolem obvodu matky, aniž by z toho vyplynulo, co s tím středem a jak číst zprávu, začalo nadšení opadat.
A po 3 hodinách se nenápadně vplížila krize. Kač si "rovná záda" v leže na zemi, Rob "přemýšlí", Radek je "na procházce"... Asi nás s Honzou ve stejnou chvíli napadlo totéž: takhle začínal loni náš 12hodinový zásek! Tohle už znova ne! Byli jsme asi i trochu hustí, ale povedlo se nám tým zvednout a vykopat k odchodu na jiný místo. Pěkně víc na světlo, i trochu na vzduch, hlavně žádná apatie a o šifře mluvit a mluvit.
Zabralo to přímo zázračně. Radek zasedl, naskládal matičky na pravítko a najednou vidím, jak to pravítko s matičkama vyvažuje na prstě. Je to úlet, ale já tomu věřím! Zbytek týmu se tváří skepticky, ale když vyjdou první čtyři písmena KOPE, Honza kouká do speciálně přeskládané abecedy, kterou máme dle kódování v obvodu matky vypsanou už 2,5 hodiny a vidí, že hnusný písmena F,G,W,X apod. jsou na krajích řady, zatímco ty solidní uprostřed. To by snad, fakt, vážně... jo, JO, JOOO!
Vynoří se mi vzpomínky na dřevní doby prvních Tmou, kdy jsme Radkovi přezdívali Enigma, a zatlačuju slzu nostalgie. Pecka. Tohle bylo fakt hard core!


ŠIFRA 8 - KYBLÍKY BARVY 6:05 - 6:35

2kilometrovej přesun nás pořádně zahřál. Na oběšeným kopci Radek vyzvedává šifru podezřele dlouho. Když se konečně vrací, je jasno - byla tu vrcholová kniha. Jsme 24. To je hodně slušný na to, z jaké pozice jsme vycházeli. První tým tu ovšem byl ve 22 h. A víc už jsme se nedozvěděli, protože Radek namísto studování celého dalšího obsahu knihy prý dlouze hledal tužku :-)

Šifra vypadá na průchodovku. Tady Kač chvíli vypadala, že váhá, zda použít brutal force nebo být exaktní, ale přiklonila se, v naší situaci zcela správně, k efektivnější brutal force :-)

Magicky oranžově se rozednilo. Bukový les.


ŠIFRA 9 - SLOHOVKA 6:55 - 7:30

Chviličku odolávala, ale Honza na to kápl. Doplnit do každé věty několikrát totéž slovo s diakritickými obměnami. Najít tyhle asociace nebylo úplně easy, na jednu jsme dokonce nepřišli. To však nemohlo zabránit úspěšnému vyluštění, kdy dvojkové (či kýho šlaka) sooustavy se se svojí obvyklou bleskurychlostí ujala Kač.
Celou cestu na další šifru nám vrtá v hlavě to nenalezené slovo, ale nic. No nic.
Procházka podzimním lesem luxusní.

ŠIFRA 10 - ELIPSY 8:00 - 8:45

Z osobností v šifře znám všechny až na jedinou. Aspoň někdy jsou znalostní šifry nastavený tak, abych si připadlala lehce vzdělaná :-)
Tím ovšem mé zásluhy končí, než si stihnu odskočit, je víceméně doluštěno. To už jako bych taky někdy zažila....
Otáčecí mřížka je moc pěkná a naprosto logická. Připadá mi to snadné (vzhledem k symetrickému tvaru středu) a docela mrkám, že to obecně asi tak easy nebude.
Aneb pokračujeme v jízdě "přišli jsme, viděli jsme, předběhli jsme".
Jenže čas se krátí, už je 9 hodin a je jasný, že dokončit hru nemáme šanci.

Nepřidalo nám ani to, že jsme vyrazili ke špatné lesní školce (kam nás posílala šifra). V mapě jsou totiž dvě, tedy přesněji tahle, kde jsme blbě, je "lesní škola", jenže napsaná v mapě výraznějším nápisem, vedle sebe má jakési kolečko a k tomu Honza a Kač to tu z jiných akcí znají pod názvem Lesní školka. Bohužel ta správná "Kruhová" lesní školka je sakra daleko odtud. Další ztráta drahocenného času.


ŠIFRA 11 - KALENDÁŘ 9:45 - 11:15

Pěkná kolektivka, hrneme to co to dá, i tak je to na hodinu a půl, ale bavíme se dobře (fakt vtipný asociace na znamení zvěrokruhu) a užíváme si, jak pěkně se odkrývají principy.
Poslední grafický krok jsme tedy provedli hodně nepřesně, ale Honza to spravil profesinálním věštěním :-)

Při přesunu jsme bohužel opět zakufrovali a dost si zašli.
Ústí Černé rokle je ale krásný kaňon, v podzimních bukových barvách úplně parádní. Pro mne další top místo trasy.

ŠIFRA 12 - KARTY 11:35 - 12:00

Vyzvedáváme v 11:35. Vrháme se do luštění, co kdyby...? Rozhodli jsme se odehrát karetní "válku" za ty tři pantáty krále. To je ale taky vše, co jsme stihli.
Když po hře čtu řešení, je jasné, že čas na další kroky už opravdu nebyl...


BONUS ŠIFRA - CESTA DO BRNA

Po otevření kapitulační obálky vidíme, že do cíle to máme snad úplně nejdál jak to jde, asi 3,5 km.
Nohy ucaprtaný, tak kombinujem a kombinujem, až vykombinujem vlak z Babic.
Jenže ouha, v Babicích speciálně dnes výluka a jak jsme doletěli za 5 minut pozdě, tak náhradní doprava nám ujela, protože s výhodou jezdí asi 400 m od nádraží.
Další jede za hodinu, ale je potřeba vypátrat, jestli to bude opět bus, nebo pro změnu vlak, jak je napsaný v jízdním řádu, kde je zároveň uvedená výluka až do 16:30, což jsou trochu protichůdný informace. Zamotalo to hlavinku i paní na infolince, ale slíbila nám vlak. OK, risknem to a zasedneme na perón. Mezi tím stihneme vyplnit statistiky Tmou a ohodnotit šifry.
A světe div se, vlak fakt jel, výluka nevýluka. Jinak bych asi ještě nebyla doma a nemohla psát report.

Děkujeme orgům za hru, přes všechny neočekávané okolnosti jsme si ji náramně užili.

A už se těším na příští ročník, kdy třeba konečně snad už... taky dojdu Tmou :-)

sepsala
Lucka


Zpět