Reportáže

O5

sepsal Ivo C.

Otcové nám mozek, svaly
Do výbavy přece dali
A to není málo! Ne?
Jede Albert Stallone...
(pozn.: otázka je, kdy se mu zadře motor:)

Zlín - to je tradice. Tradice jedné z nejoriginálnějších šifrovaček v ČR, tradice vtipných artefaktových šifer a také koneckonců tradice vesměs velmi podařeného výkonu týmu Albert Stallone. Nu což, každá tradice může mít svůj netradiční zlom. A v tomto případě zrovna v tom posledním bodě. Na letošním Osudu (no dobře, já vím, že se ta hra jmenovala O5, nicméně byl to svým pojetím Osud jak vyšitý) jsme nedokázali přemoci ranní krizi a nedostali se za devátou šifru, což je jeden z nejhorších týmových výsledků v naší historii.

Poznámka na okraj: dařilo se alespoň bratrskému týmu Que Frío, v němž hráli hned dva základní členové Albertů (Honza a Kačka) a také asi náš nejčastější host Medvěd (jindy vůdčí osobnost právě týmu Que Frío). Ti skončili na "neoficiálním" druhém místě, když o možnost bojovat o první místo přišli kvůli drobné, ale podstatné organizátorské chybce (nedostali jako ostatní včas nápovědu na zásekové deváté šifře).

O5 začal vtipnou směnnou aktivitou - z 64 pexesových čtverečků, které jsme měli k dipozici, bylo potřeba udělat 32 stejných obrázků. Naše taktika "vyložme všechno na batoh" a nechme cizí týmy, ať se samy na téhle "burze" přihlásí o to, co chtějí, slavila úspěch. Plac jsme opouštěli na průběžném prvním místě, v patách nám bylo právě Que Frío.
Hodnocení: 8/10

Na Malenovickém hradě jsme sice nějakou tu minutku ztratili - část týmu netušila, že už jsme potřebné vzorce tangramů našli, a dále je hledala v útrobách tvrze. Nicméně logická steganografická šifra nemohla dlouho odolávat soustředěnému úsilí.
Hodnocení: 7/10

Hrneme k dětskému hřišti. Zde grafická interpretace ze zadání přímo čiší, navíc doluštění je otázkou asi dvou minut. TESCO. A fofrem dál.
Hodnocení šifry: 6/10

Optimisticky naladěni vybíráme zadání od organizátorů před obchodním centrem, jsme tu druzí, hned za Proudovými krtky. To ještě netušíme, že s Proudovými krtky budeme na stejném místě ještě po dalších pěti hodinách. Tahle šifra se podle mě organizátorům moc nepovedla - nikoliv však nápadem - ten byl jako vždy vtipný. Kódování dosavadního průběhu hry postavením Slunce, Merkuru, Venuše a Země nemělo chybu. Kdyby šifra obsahovala jen toto zakreslení, bylo by jasné, že musíme vložit do zadání nějakou dodatečnou informaci, a dosavadní průběh závodu by se přímo nabízel. Jenže hinty na použití (nepotřebného) kružítka z přijímacího testu, fólie, která umožňuje různé rotační principy, a mnoho balastního šumu, který sice po vyluštění přesně seděl, nicméně pro luštění samotné byl nepoužitelný (resp. jeho analýza nevedla k řešení), nás úplně vykolejily. Zhruba každou půl hodinu jsme se snažili napasovat fólii také na mapu - a několikrát docela dlouho - nicméně jsme neměli štěstí. A štěstí je věc, kterou při luštění moc neuznávám. Zkrátka analýza tady byla na překážku luštění. Ne že by takto šifra nemohla vypadat, ale nechtějte po mě, abych si jí cenil...
Hodnocení: 3/10

Do dalšího průběhu závodu vyrážíme na samotném chvostu hracího pelotonu. Zipovou šifru naštěstí máme asi po dvaceti minutách - nějaká transpozice z toho frekvenčně úplně křičela.
Hodnocení: 7/10

Lahůdková grafická šifra u rybníka nás katapultuje ze 127 místa přeci jen trochu výše. Ne, že bychom to měli okamžitě. 60 minut to vzalo - nejprve jsme objevili dodatečnou informaci, tj. nevyškrtaná písmenka. Ale už v průběhu hledání slov bylo dost zjevné, že se bude jednat o grafiku (v grafických čárových šifrách totiž bývá ze zřejmých důvodů málo diagonál). Použité slovní druhy nakonec vedly k jasné selekci písmen.
Hodnocení: 8/10

Ke skládce se prodíráme nejprve hrozným hustníkem, poté volíme mírně nešikovnou cestu kolem jižního okraje skládky. Ale taky se to dalo. Příchod k luštícímu místu je impozantní - vypadá to jako hřbitov v době Dušiček. Což je asi případné, sedmá šifra se stala hřbitovem mnoha dobře rozjetých týmů. Těsně po vyluštění, které nám naštěstí trvalo opět asi 60 minut, jsem měl pocit, že je šifra docela pěkná, ale teď už si to nemyslím. Binární informace (barva skla, vratnost, zašpuntovanost) + rozložení lahví ukazovaly do mnoha šalebných směrů. Nám osobně pomohla k vyřešení úvaha, proč orgové za sebou potřebovali mít 5 džusů - odpověď zněla, protože by opět moho jít o netradiční stegano - máme číslo + nějaké jméno artefaktu, tj. vezmeme tolikáté písmenko z názvu. Po pečlivém vypsání a zkombinování obecných názvů a názvů výrobků z toho rychle lezl rybník.
Hodnocení: 4/10

Csta polem nás zavedla více k jihu, než jsme potřebovali. Prasíme trnitým svahem k silnici - je to nádhera, atmosféra lesa jak z nějakého hororu. A u rybníka nás čeká bomba letošního ročníku. Konstrukční úkol. Máme k dispozici motorek, osičku a lodní šroub a musíme sestrojit loď, která dojede ke stanovišti "vprostřed" rybníka a poté se se zprávou vrátí zpět. Stavíme katamaran ze dvou pet lahví. Osičku fixujeme ve vykuchané propisce. Loď ovládáme pomocí prodloužených předních tykadel, na které jsme navázali lanka. Celá konstrukce je mírně těžší, než by bylo zdrávo - navíc jsme se zdráhali zapojit na motor obě baterky (měli jsme strach, aby motor neshořel), takže jedna z nich slouží jen jako vyvážení. Prvních 10 metrů překonává loď rychle, pak se stále zpomaluje. Nicméně pomalu, ale jistě nakonec k cíli dosupí. Náš čas opět okolo 60 minut zřejmě patřil k těm velmi dobrým, neboť devátou šifru již vyzvedáváme na 27 místě.
Hodnocení: 10/10

A je tu konec. To samozřejmě o půl šesté ráno ještě netušíme. Ještě před vyluštěním snadné "první" šifry objevujeme, že balóněk je potištěn oboustranně. V následujících devadesáti minutách dáváme i s pomocí hintu ze vstupního textu dohromady téměř všechny informace, které měly vést k řešení. Tj. že "druhá" šifra bude principem obdobou první. Že skrumáže na druhé šifře indikují výběr písmene až z druhé části řetězců. Že by se dalo pracovat s čísly 7 a 8. Jednu chvíli mám na papíře pod sebou zatržena 7. a 8. písmenka přesmyček. Čtu je buď po sloupcích, nebo cik cak. Nejzřejmější způsob čtení - tj. číst vše zatržené mě nedošel. Další hodiny tak máme šifru prakticky vyluštěnou na jednom z papírů. Tým je však motivačně rozložen. Já jsem čilý, ale nedaří se mi a nadávám na spáče, což motivačně působí kontraproduktivně. 3/5 týmu se potací v jakémsi mdlém polospánku a nereagují jeden na druhého. Tohle jsem ještě nezažil - většinou míváme krize v různých časech, tady se najednou poskládali po svítání prakticky všichni. Přitom stačilo jediné, projít systematicky dosavadní postup, věřím, že kdybychom si vše pečlivě ukázali, někdo jiný by za mě tajenku přečetl. Když jsem v cíli slyšel správné řešení, málem mě trefil šlak. Chvíli jsem nechtěl věřit vlastním uším. Mimochodem: celé luštění jsme věřili, že tato šifra (narozdíl od Hvězd) bude pěkná, prostě nám tak intuitivně připadala. A byla.
Hodnocení: 8/10 (body strhávám za redundatní grafické členění na 26 polí v horní části - to se dalo odstranit - jinak bych dal 10/10).

Celkově: O5 nám nevyšlo. Mrzelo nás, že jsme se po ránu neprošli krásnou krajinou. Zásek v Tescu na nás asi zapůsobil hůř, než jsme čekali. Já byl od té chvíle ve stresu a zbytek zase nebyl namotivovaný na nějaké "běhaní" mezi šiframi. Jak se z toho poučit do příště po pravdě řečeno příliš netuším...

Jako celek byla hra opět vtipná a nápaditá. Zároveň však velmi těžká (O5 žádný tým v cíli v limitu). A těžká díky ne zcela vychytaným zadáním šifer - stačilo pár věcí ubrat, dopilovat provedení a do cíle by se klidně desítka týmů mohla dostat (což by při 160 startujících stále znamenalo těžkou hru). Nicméně: osobně jsem si už dlouho žádnou hru takhle neužil (a to paradoxně včetně záseků)! Orgové, díky!

Zpět